Dnes jsem se dostala do pomyslné poloviny mého dřepčelindž, tedy mám za sebou rekord - 140 dřepů a když to tak spočítám všechno dohromady, tak jsem už udělala asi 1100 dřepů (pokud nepočítám ty k ledničce). K tomu jsem přidala asi dvakrát denně vyběhnutí schodů až do devátého patra, hodinovou procházku hezky do kopečka a hele... možná se mi to jen zdá... ale opravdu mám pocit, že to zabírá!
Teď mi už nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a pokračovat, abych se dočkala onoho "vysněného" dne, kdy budu muset udělat těch dřepů 250.
A jaké jsou jinak pocity? Počátečních 50 dřepů bylo jako nic. 100 mi šla taky docela dobře. Zlomová byla až 130, při které jsem posledních pět dřepů už opravdu cítila :D. Dřepy obvykle dělám ráno, jen co spadnu z postele. Má to totiž jednu obrovskou výhodu: jak jsem rozespalá, tak ani moc nevnímám, co dělám a pak se najedou doopravdy probudím a zjistím, že už mám svou denní dávku dřepů za sebou a honem běžím ke své tabulce, abych v ní udělala jednu velkou červenou fajfku.
Držte mi palce - zítra rest a pak pokračuji na čísle 150!
teeda ty budes mit krasny zadek ;)
OdpovědětVymazatdoufám, pevnej jak skála ;) :D :D
Vymazat